Juniorský mistr Itálie Andrea Zordan v cíli v Solighettu

Pro připomenutí silniční tréninky pro kategorie kadeti a výš startují každé úterý v 17,00 hod, ve středu a ve čtvrtek v 16,00 hod od kruháče u sokolovské polikliniky.  Jsou otevřeny nejen pro členy CK TBB, ale pro všechny kteří vědí, že cyklistika je i kolektivní sport a dokáží akceptovat rychlost skupiny.

Dosavadní účast není nijak velká a z teamu „modrých šípů“ TBB - se pravidelněji objevovali jen René, Bájo a Pavlík Kodl.  Z hostujících to byl Venca Walošek. Sporadicky přijel Tibor, Martin Imrich a Satupeka. Doufám, že s lepšícím se počasím bude účast hojnější a vzájemný posun a podpora výraznější. Zvláště pak, když na několik posledních švihů dorazili i kluci z Chebska a Karlovarska. Pochopili, že snadnější dosažení prahových výkonů, nácvik techniky ale hlavně zábava jsou to, proč chtějí jezdit a trénovat ve skupině. 

Úterním motivem švihu je rychlost a jezdíme tedy cca. 70 km s 5 – 7 intervaly délky 2 – 3 min. Například včera v sestavě Onty, Venca W., kadeti Martin Kubík a Pepa Blažek, já s mým Vaškem jsme jeli přes FL a Cheb.  Krátké úseky Šabiňák, Chotíkov –  Nebanice, Hněvín – Lesinka, k „Ypsilonce“ a krátké spůrty za FL k přejezdu za Komorní Hůrkou, na ceduli Kynšperk (od Nebanic) a L. Údolí. Následovalo vyjetí nad Lomnici. Celkem 80 km v 6-ti lidech a přestože mezi úseky se jela „krokáda“ průměr byl i s vyjetím skoro 33 km/hod.

Ve středu pokud není v Plzni Lopatárna jezdíme silovější intervaly 7 – 10 min ve 3 až 4-ech opakováních. Ideální je pro tento typ tréninku tras přes Loket, Doubí, Bečov, Krásno kde se dají kopce jezdit na „velkou“.

Čtvrtky pak už v pohodovějším, vytrvalostním tempu. Délka takového tréninku je odvislá od programu na víkend.

Těm pár jedincům co mají pocit, že takovéhle trénování je příliš živelné a nemá řád a že si budou jezdit podle svého či podle toho co jim někdo „napíše“ přeji, aby se našli ve výsledcích a včas vystřízlivěli. Vyjet 4x „Jindřichovák“ ohromí možná pár předčasných důchodců sedících odpoledne u facebooku, ale ne cyklistů.

Takže se těším hlavně na Tibora a Fišiho – s těmi má trénink tu správnou šťávu - že se vrátí, na Palinka že se vyzdraví a bude tahoun. Jsem rád, že  Ontyho zdravotní stav už je a dále bude  OK, že Immrišek po úspěšné maturitě začne pořádně trénovat. Těším se jak René s Bájem za to parkrát vezmou a na „hosty“ Vencu a Filipa, kadety Martina, Petra, Pepu, Kubu.  A doufám že účast obohatí i „bajkeři“ Tomkin, Hondza nebo Palinko st. či Tomsík.

Silničních závodů v kraji sice mnoho není  (a škoda nekonání Medicy), ale ty co jsou, tak tam se vždy někdo z TBB objeví na bedně. V Kraslicích na tradiční časovce to byl René a Vašek si vyjel dres na mistráku SAL v časovce.

Pro Vaška byla odměnou účast na světovém poháru juniorů v Italském Solighettu.  Na startu tradičního závodu, kde mezi vítězi najdeme i Danila di Lucu,  bylo 197 juniorů z více než 40 týmu. Vašek na 35. km lehl a i přes snahu dostat se mezi mechaničáky do hlavního pole se nepodařilo a závod tak nedokončil.  Je nutné zkoušet a jezdit v tréninku úseky s rychlosti 50 km/hod, tak jako rozjiždí Tiby pověstnou „smaženici“ od Chebu k Ypsilonce.

Do cíle se dostalo pouze 60 jezdců. Trasu dlouhou 133,5 km zdolal vítěz - juniorský mistr Itálie Andrea Zordan –  za 3 hod 18 min., což je AVS 40,4 km/hod.  Z výběru „Nazionale Rep Ceca“ dokončil pouze Matěj Lasák. Mistr republiky v cyklokrosu Vojta Nipl ani Denis Rugovac se do cíle nedostali a byli odvoláni. 

Takže silnici zdar a jezděte na kole.

Příznivec „Modrých projektilů“ Uickey.

Trať jsme vyzkoušeli i s Robertem již před rokem a znovu si ji připoměli týden před závodem. Loni byl sníh letos se dalo jezdit i „krátký-krátký“. 

Rozjetí pod Dohledem odborníka

Po 3/4 hodince do naší modré kombinézky a na start. Start necela dvacítku juniorů a já byl jediným cizincem. S námi startovali i ženy Elite a tam zase byla jedinou neněmkou Helen Wyman z Velké Británie za kterou jsem se v průběhu závodu kousek vyvezl a musím říct, že jela zvláště v terénu výborně a nad moje možnosti.

Trať je na cyklokros celkem atypická. Hodně jezdivá, dlouhé rovinky, nijak velké převýšení a jezdec musí slézt z kola jen na 2 uměle vytvořených překážkách … které by jistě takový Mlýny skákal. Ztratí, které jsem měl možnost vyzkoušet (Louny, Podbořany, Plzeň) je Dohlauská jednoznačně nejjednodušší.

Nájezd do hrbku

A v hrbku

I silnice je celkem dost a na zpevněné cestě to odsejpá. Celý závod jsem jel na „velkou“ tj. 44-ku.

Na konci travnate drncavé rovinky

...zakončené točkou... a zase rovinka podel depa

Asfaltových pasáží jsem si vyloženě užíval. Tu správnou cyklokrosařskou techniku nemám ještě zažitou. Rychlý a plynulý průjezd zatáčkou je stejně důležitý jako fyzická kondice.

Na konci cílové rovinky za Helen Wyman z Englandu

Počasí bylo parádní a mechanici v depu a jejich partnerky „Wapky“ neměli moc práce.

Chvilku jsem se za ní vyvezl

Cyklokros je hodně o nástupech, za každou zatáčkou je třeba zvednout zadek a zašpůrtovat. To sice není má parketa – mám rád stoupání, čím delší tím lepší – ale nejlepší trénink je závod.

S těmito geršáky jsem bojoval většinu závodu

Od začátku jsem se pohyboval za hranicí první desítky a o „topten“ bojoval s dvěma ridery. Před závodem jsem zaslechl, že jsou i prizemoney připraveny nejen pro jezdce na bedně a tak jsem se do nich chtěl vmáčknout. 

V této šikaně se mi to dost smekalo - přehuštěné pneu.

Na rovinkách jsem jim ujížděl avšak v technických pasážích mě ti dva sjížděli. Zdálo se mi, že to bylo tím, že jeli galusky a měli je méně natlakované a proto jim v zatáčkách více drželi.

 

Sjezdík ke hřišti

Brácha mi zajišťoval depo a číhal kdybych potřeboval vyměnit kola.

Fratello Tomaso

Zábavná byla pasáž s umělými překážkami. Sesednout, přeskočit a skočit na kolo je také cylkem umění a mě jako silničáře tohle vždycky lehce rozhodilo.

Jako na velké pardubické STEEPLECHASE

a zase rychle zpátky naskočit do sedla mého oře

V cyklokrosu není odpočinková fáze. Nohy jsou stále v tahu.

Za tornantou nastoupit

makat a do vyjezdu ještě přidat

Pro Dohlau a místní region je tento závod celkem významný a podel trati je dost fotografů

V objektivu paparazzi

a fanoušků jako třeba tento týpek :-)

Skalní fans - cyklokrosový rowdies ... Udo?

Závod byl vypsán na 40 minut, což činilo 7 okruhů a tedy cca.21 kilometru. A utekly rychle.

Nájezd do posledního kola ... do desítky to nebude.

Do „topten“ to sice nebylo ale euráče byly připraveny pro prvních 15 a já byl 12-tý, takže jsem si s chutí došel do kanceláře závodu pro první výdělek v cizí měně, který činil plných 10 Eur. 8-)

a po zavodě odplavit kyselinu ze svalů

Po závodě lehce vyjet, vyťapat kyselost ze steheních svalů, „zamachrovat“ na Ondru Sýkoru a Péťu Fialu (kteří zabrali v kadetech jen  5 Eur), zkouknout jak lítají eliťáci, naložit matroš a dom. Byl to dnes celkem vydařený den. 

 

A tak jsme v neděli ráno po Chodovském MTB maratonu sbalili a vyrazili do kempu u Bormia. Takže poprvé jsme okusili Stelvio v autě, ve tmě a navíc ještě s akutním nedostatkem benzínu.

Pondělní ráno jsme se probudili do slunečného dne ….

[Zobrazit s PicLens]

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

12►

Mortirolo bylo za námi a na cestě domů jsme museli překonat ještě jedno překážku jménem Gavia.

[Zobrazit s PicLens]

 

 

 

 

 

 

 

V úterý jsme měli na programu Stelvio. Původně jsme chtěli udělat znovu asi 110 km okruh přes Švýcarsko, ale raději jsme si zapoměli ve stanu pasy a tak jeli z Bormia přímo ….

[Zobrazit s PicLens]

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Na Stelviu krátky odpočinek a vychutnání panoramat. Na ledovcích spousta sněhu. Mimochodem Stelvio byla domovská tréninková destinace vynikajícího švédského sjezdaře Ingemara Stenmarka.

[Zobrazit s PicLens]

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ve středu už se v Mendrisiu jela časovka žen a U23 a tak jsme se autem přesunuli podél Lago di Como a kousek a po stopách podzimní klasiky Kolem Lombardie asi 150 km jihozápadně …

[Zobrazit s PicLens]

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Večer jsme docela nesnadno hledali nějaký kemp na složení hlavy, no nakonec našli a těšili se na čtvrtek, který měl být ve znamení „Spartaka“ …

[Zobrazit s PicLens]

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

12►

I když v pátek celé odpoledne více či méně propršelo, dopoledne jsme si užili na trati nedělního mistrovského závodu a jeli např. s Boomem a Kroonem a dalšími z týmu „oranjes“, s belgánama v čele s Tomem Boonenem a Philipem Gilbertem, Tom Danielsonem, Samy Sanchezem a španěly, Nicolasem Rochem a dalšími. Byl to opravdu zážitek a tohle je možné zažít jen v cyklistice. Zakopat si před finále MS třeba Zidanem nebo Beckhamem nebo se rozbruslit s Jágrem je zcela nemožné. Škoda jen, že jsme Italy propasli a z našich potkali jen v protisměru „Háčuse“.

A pak přišla neděle a vyvrcholení cyklistické sezóny …

[Zobrazit s PicLens]

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mapy

Pondělní trasa přes Mortirolo a Gavii

Úterní passovačka přes Stelvio

5) Z českých týmů jeli jen Windoors Příbram a v popředí byl hlavně Martin Boubal (je vidět, že to je závoďák) a já fandil a řval hlavně slovákovi Bronišovi, kterého považuju za velkého borce (viz. loňský mistrák). Po třech antibiotikových procedurách však nebyl ve své kůži.
6) Zdálo se mi, že letos bylo trénujících česky hovořících part výrazně víc. Takže jsme jeli kousek tréninku s Forman Cycling team, se Zdendou Mlynářem a jeho Max Cursorem, juniory z Příbramy, Favoriťáky z Brna ….. .
7) Barevní „papoušci“ z wattsenglish.com letos dali přednost hotelu. Kde podle mne byly přednosti jen dvě: jídlo bylo připraveno a byli v centru cyklodění při etapáku. Jinak měli malé postele, malé pokoje, večeři až od 19-ti a cena výrazně vyšší.
8) Pan domácí Kotvaš je stále stejný: stejné tepláky, stejný svetr a bunda, stejně silné brýle a ani položka 7,50 Eur za noc nepodléhá inflaci. Takže se těším, že TBB bude příští rok zastoupen ještě početněji.
9) Cesta zejména tam byla leos o trochu dobrodružnější: v Alpách v noci padalo hrubě. Od Salzburgu to bylo i po dálnici na ujeté vrstvě sněhu, což s letními pneu nebylo buhvíco. Těšil jsem se vždy do tunelu a modlil se, že za tunelem už to musí být lepší. Ale až k Itálii nebylo a zdálo, že snad i dálnice uměle zasněžují. Ovšem Itálie nás za svítání už přivítala „suchou nohou“. A to je další změna: jelikož beszie slovinci zavedli dálniční známku za 35,- Eur jeli jsme na Udine a Terst. I když cesta z Terstu do Koperu byla s asi 3 opravami rozhodně, každému kdo jede na Istrii tuto variantu doporučuji. Ušetří minimálně 1000,- Kč. Takže ted po dálnici na Udine a Terst. V terstu sjet na Mugii, objet mys v podstatě po pobřeží, přes opuštěnou hranici do Slovinska a pak sjet doprava na odbočce do Bertoki.
Pozitivum bylo, že se mi za volantem vůbec nechtělo spát.
10) Vašek najel za těch 10 cca. o 200 km víc než loni, takže to vycházelo na necelých 110 km/den. A kratší tréninky než já měl jen dva: den odpočinku za 60 km a pak poslední den v pátek zase 60 km, kdy na něj ve velkém větru a za cukajícím Péťou Ontkem dolehla krize. Nejvíc sámoška najeli Bláža, Šupy a Fiši. Pro mne je přírodní úkaz David Mašek. S minimem zimního tréninku snad neměl slabou chvilku i když většinu času účinkoval s výše zmíněnými dělníky asfaltu.
Technické potíže letos byly, naštěstí dobře načasované: první den měl problémy Tibor, který s novým řetězem nemohl roztočit tu „pravou kubánskou smaženici“ © Svoboďák-Kolokrám a při „staccatu“ jeho kilometrářských nohou se ozývala střelba přezkakování řetězu přes pastorky. Problém vyřešil návštěvu v servisu účastníka v Giro d´Italia Bruna Buliče a zakoupení 3 ks zásadních pastorků značky Marcchissio. Mě 4.-tý den prasklo lanko od šaltru. Naštěstí při návratu 10 km před Porečí. Na posledním švihu jsem však zlomil řadící páčku k šaltru na Ergopoweru Sachs.Únava materiálu. Bylo to v Umagu a domů ještě 40 km proti větru. Naštěstí mi zustala vzadu 14-ka zařazená a tak na 53/14 a 39/14 dojel i když na mě byl Satu-peka vulgární. 8-)
12) Opět jsme vezli zbytečně moc jídla a jednu plnou krabici od banánů vezli zpět domu. Příště už opravdu minimum. Tím spíš, že v Poreči je nový Lidl a ještě jeden nový větší market chorvatského řetězce. Celkem jsem se držel v jídle zkrátka, avšak týden po návratu do čech jsem příjem nedokázal vůbec kontrolovat. Fiši nás bavil svým kuchařským neuměním. Zvláště pak výtvor: zbytek čočkové polívky a do ní nakrájené 2 cibule a palice česneku by mohl kandidovat na titul „Gastronomické peklo 2009“.

No, jinak nic nového. Sraz je ve středu 10.3.2010 ve 22,00 hod na benzínce Esso za Chebem (Sv. Kříž).

Vašek Viky
Za tento týden: 30 km
Celkový počet: 10720 km

Neděle: 0 km.
Neděle: schody – 130 pater = 2080 schodů (skoky po jedné a sounož).

Sobota: 0 km.
Sobota: 30 km – 2 hod na MTB trénink na cyklokrosové trati v Plzni.

Pátek: 10 km.
Pátek: nic

Čtvrtek: 10 km.
Čtvrtek: 1 hod hry TV, 1 hod bazen s TBB

Středa: 10 km. Na všech dostupných webech týkajících se cyklistiky je psáno, že všichni již začali s přípravou na novou sezónu, jen já jsem právě v nejhlubším odpočinku a i můj Vašek má denně nějakou aktivitu. Na váhu raděj ani nestoupám. Koleno by již popojetí sneslo, ale do toho chladného a vlhkého počasí se mi zoufale nechce a navíc ta brzká tma. No začnu asi až od prosince.
A nenechte se mýlit. Na obrázku nejsou matadoři z CK TBB cestou do vinárny v Lobzech, ale hiking profíků z týmu Garmin Slipstream (Magnus „Maximus“ Backsted, VandeVelde nebo také Bradley Wiggins či David Millar).
Středa: 1 hod treking po Plzni, 1 hod válce na dráhovce

Úterý: 15 km. Do práce a pojížďky po Sokolově ve 4 hodiny už tma. Tohle je nejhorší období. Vaškovi jsem jen zimáka připravoval.
Úterý: 2 x 1 hod hry (TV a trénink s TBB)

Pondělí: 10 km. Jen za prací.
Mám zprávy – a vůbec se jim nedivím – že činovníkům CK TBB, trenérům a rodičům již došla trpělivost s velmi podprůměrnými výsledky juniorů a kadetů v letošním roce. V regionálních závodech jen zřídkakdy a zcela mimořádně předčili své soupeře z Cykloteamu, Plamenu či Profisportu a i když měli početní převahu – jako například Vašek s Robym na posledním cyklokrosovém závodě v Dohlau – tak s úžasem pouze koukali jak jim osamocený Ondra s Profisportu ujíždí. O výsledcích v Českém poháru, a to v jakékoliv disciplině, ani raděj nemluvit. A tak je na spadnutí angažmá nového jezdce, věkem ještě staršího žáka, ale výkonností, zkušenostmi, tréninkovou pílí a chutí do hry však výrazně převyšující Václava a Roberta, ale i Davida s Palinkem. V podstatě celá jmenovaná čtyřka se od něj může hodně naučit. Hlavně musí chtít. Takže chlapci: ještě není pozdě, pozvedně spadlé čelisti a začněte makat ať novému parťákovi uvisíte na jaře alespoň v háku! Na snímku posila již v novém dresu.
Jo a zítra kritérko není. Bafíci jdou s posilou ke sportovnímu lékaři, aby nekoupili zajíce v pytli a stejně je mokro a sníh na ploše.
Pondělí: 4,1 km ve vodě

Vašek Viky
Za tento týden: 100 km
Celkový počet: 10690 km

Neděle: 0 km. Levý koleno cestou ze schodů se už tolik neozývá a tak snad příští týden začnu malinko něco dělat. Vaškovi jsme dělali s Tomem zázemí na Německým poháru v cyklokrosu v Dohlau. Všude spousty sněhu a už cesta do místa dějiště byla místy podobná krosové trati. Vašek jel to, na co má a z výsledku lehké zklamání, jelikož rozdíl mezi ním a Ondrou Sýkorou byl větší zde než v Podbořanech. Možná proto, že v Podbořanech mu od 3-ího kola nepracovaly brzdy a přesmykač nedovolil shodit na malou placku.8-) No ale bylo vidět, že se snaží a to je nejduležitější. A pochválit Vášu musím za to, jak vypiloval ty typické cyklokrosařské náskoky na kolo po běhu. To se mi líbí a taky bych to chtěl umět.
Co mě překvapilo, že i v kadetech byla k vidění zapletená kola Light Weight či Cosmicy Carbone Ultimate bratru za 70 litrů. Inu všude dobře v Bundes nejlíp.
Chtěli jsme zůstat i na start eliťáku, ale zima nás donutila jet domů hned po dojezdu.
Neděle: 35 km CX – Německý pohár

Sobota: 0 km.
Sobota: 5 km na krosáku – technika na sněhu, 1 hod hry na sněhu

Pátek: 10 km. Jen na Tisovou. Koleno stále mimo.
Pátek: 0 km na kole, 1,5 hod hry s TBB

Čtvrtek: 20 km. Situace s kolenem o malinko lepší a tak jsem pomalu vyjel Šabiňák. Doma to pak bylo horší.
Čtvrtek: 0 km na kole, hodina hry – tělák, bazén s TBB

Středa: 10 km. Jen cesta do prace a z práce a co se týče cyklistiky, tak jsem dělal Tomovo krosáka na neděli (vidlice, sedlo).
Středa: 0 km na kole, 4.1 km ve vodě

Úterý: 0 km. Koleno stale out. Navic na puse opar, že vypadam jak boxer po knock-outu … nebo jako kačer Donald. Na kriťasu zklamání, jelikož nerozvitili centralni lampu. Mám pocit, že to byl záměr. No i tak se dalo jezdit. Klukům jsem počítal kola a signalizoval bodování. Z nových hráčů byl Jan Sokol a Petr Ontko. Jinak Palinko, kterej vyhrával všechny spurty a ještě měl kolo navrch, za ním si to dávali Onťas, Hustey a Vašek. Ještě Roby a Honza Vočkové a Míša Havlíček lítali dokola.
Večer jsme se šli s Vaškem mrknout k Jointymu na jeho nový Wilier Cento. Ve skutečnosti je ten rám ještě mnohem krásnější než na fotkách. Váha (lehkost) je omračující a z velkým průměru trubek a zpracování čiší obrovská tuhost. Fakt krásnej kousek.
Úterý: 30 km večerní kritérium, ve škole tělák a večer tělocvična s cyklistama (celkem 1,5)

Pondělí: 0 km. I do schodů musím ručkovat po zábradlí. Chjo. Ale jsem aspoň zkompletoval novou CX mašinu, kterou si Váša vysloužil za uspokojivé studijní výsledky. Brzdy, hlavu, přesmykač a dualy si koupil ze svého. rám CUBE Road Race Sl (triple-b), vidlice carbon, kliky LX Holowtech II, převodníky MRX 44-32, sedlo Selle Italia Flite Alpes, sedlovka H-ware, hlava FSA, oblouky Profile, masivní představec TranzX (má snad půl kila a je to dočasné řešení), přesmyk a dualy Sora, šaltr Ultegra, řetěz Sachs PC80R (odlehčený dírkami v článcích), pláště Schwalbe CX Sport, pedály Shi M540 a krásně jednoduché brzdy 4ZA.
A malý Thomson tak převzal Olprana s proklatě nízko položeným středem.
ZÍTRA SAMOZŘEJMĚ „Critérium Internacionale“ NA PARKÁČI PŘED NÁDRŽÍ MICHAL V 17,30 (v případě sucha). Já bohužel jen jako divák.
Pondělí: 30 km MTB po silnici