Klasika V.Bíteš – Brno

Na startu jarní klasiky Velká Bíteš - Brno - Velká Bíteš jsme měli po několika letech také zastoupení v podobě Pavla Kodla a Dana Řezáče. Bohužel, ani jeden se do cíle nepodíval. Důvody a hodnocení níže 🙁   Pavel a jeho hodnocení: "Den před závodem jsem si díky pozdrnímu přijezdu stihli projet pouze malinkatou část trati. Na to tomto kousku, ale byla druhá vrchařská prémie. V den závodu jsme se probudili do krásného slunečného dne. Což nás dost potěšilo, ale co nás značně znervozňovalo byl dost silný vítr od Brna. To znamenalo jediné že závod dokončit bude dost složitý. Při rozjíždění jsme zjistili že vítr je ještě silnější než jsme si mysleli. Takže hlavní cíl pro závod byl dojet do cíle. Po startu se jelo celkem svižně sem tam nějaký terezín ale v balíku na pohodu. Kilometry rychle přibývali. v balíku byla potřeba dávat dost velký pozor protože se jelo neustále brzda plyn. Pádů bylo taky několik, ty se mi naštěstí vyhýbali. Příblížila se první vrchařská na cca 30km. Před samotným kopcem byl poměrně dlouhý sjezd po široké třiproudové silnici. Myslím že jsem byl někde v půlce balíku když přišel kruháč na kterém se to zašpuntovalo... Za ním už začal kopec kde se rozjelo velmi rychlé tempo (teda aspoň pro mě :D) Pořád jsem byl někde v půlce řádně nataženého balíku. Pak začalo to nejhorší z první vrchařský. Do půlky kopce jsem byl celkem ok, ale pak to začalo bolet. Lidi začali odpadat a já se cedit balíkem dozadu až jsem byl úplně na ocasu. Zuby nehty jsem dojel na ocasu na vrchařskou a čekal jsem že si chvilku odfouknu v balíku. Jenomže jsem byl na omylu za vrchařskou se sice jelo z kopce, ale jen chviličku, pak následoval ještě jeden menší kopec. Tam pro mě začal ten pravý boj o přežití. Nohy páleli jako prase, tělo zahlcený, úplně na konci balíku to nevypadalo moc dobře. A taky že ne. Zhruba tři lidi předemnou tam vznikla díra a už jsem na to fakt neměl jí zalepit. Proto se tedy propadam do kolony a ještě s jedním slovákem se snažíme zahákovat za auta. To se nám relativně daří, ale vrátit se do balíku ne. Takže na rovinkách před druhou vrchařskou se držíme v koloně ale není síla na to se vrátit do balíku. Jak vyjedem ze závětří auta, tak dostanem facku od větru a hodí nás to zpátky. Pod druhou vrchařskou přijíždíme v koloně a balík na dohled. Já v už v tuhle chvíli věděl že nemam na to se vrátit do balíku a pomálu jsem se loučil s vidinou dojet závod. V kopci na druhou vrchařskou se propadám za kolonu. Z druhé vrchařské do Bíteše to je cca 20km které absolvuji ve skupině cca 6lidí. Po příjezdu do Bíteše nás už rozhodčí odvolávaj a ve mě nastává velké zklamání že jsem to nedojel. Polar ukazuje 70km průměrem něco málo přes 38km/h. Když to zhodnotím s odstupem času, tak myslím že se to dojet určitě dalo, ale né s mojí současnou výkoností. Beru si toho ponaučení a další motivaci do tréninku snad si na nějakym dalším silničním poháru zlepším reputaci 🙂 Dan to viděl takto: "Jelo se prakticky hned od startu, kvůli silnýmu větru. Držel jsem se přibližně uprostřed balíku poblíž Kodlika. Před první vrchařskou se to rozjelo fakt fest a na první vrchařský už začlo par lidí odpadat. Tam jsem se cítil jestě celkem dobře, ale pak po vrchařský se začlo jet znova na rovině a ja se fakt sotva držel a pak se vjelo na druhou vrchařakou, kde jsem ani nemohl popadnout dech a po chvilce jsem odpadl CCA na 55km. Pak už jsme jen dojeli v mensí skupině odpadlíků do cíle, kde nás odvolali. Pro mě to bylo celkem zklamání, ale i dobrá zkušenost. Je jestě hodně co zlepšovat"
Sdílejte:Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterEmail this to someone
Příspěvek byl publikován v rubrice Novinky. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *